|
|
ZOO STAVBY – HERALDICKÁ ZOO
Valchová, Jana ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Cílem zadání byl návrh heraldické zoo v areálu bývalého zámeckého parku a sadů Horního Hradu, který se nachází několik kilometrů od Karlových Varů. Heraldika je věda, zabývající se rodovými znameními. Konkrétně se tedy bude jednat o zoo zaměřenou na zvířata, které se na českých erbech v minulosti znázorňovala. Návrh vychází z okolních vztahů členitého terénu a je ovlivněn kontextem historické památky hradu, který je mohutnou dominantou veškerých výhledů do krajiny.
|
|
|
Zahradní město
Štefková, Dominika ; Pohůnek, Jakub (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Oba bloky jsou architektonicky téměř totožné. Jejich jediný rozdíl je v odzrcadlení a změnou funkcí v parteru. Hmota bloku má čtvercový půdorys, který z venku udržuje rovnou městskou hmotu. Dovnitř bloku jsou orientovány ustupující terasy, které tak vytváří kónické atrium. Toto atrium nedodržuje čtvercový tvar nýbrž je na severojižních stranách rozšířené. Po obvodu bloku jsou umístěny byty, které spolu s nosnou konstrukcí vytváří fasádu z vnější strany. Vnitřní obvod bloku je tvořen sdílenými terasami. Tyto terasy tvoří komunikaci celé budovy. Jsou na ni napojena všechna schodiště. Terasy ustupují každé patro o 1,5m a s nimi i schodišťová ramena umístěna na východní a západní straně atria. Na severu a na jihu jsou umístěna dvě schodišťová jádra s výtahem. Půdorysné uspořádání je středově osově souměrné.
|
|
|
Zhodnocení jakostních parametrů tepelně opracovaných masných výrobků s přídavkem masa nutrie říční
Tesařová, Nela
Diplomová práce je zaměřená na vyhodnocení vybraných jakostních parametrů u tepelně opracovaných masných výrobků s přídavkem nutriího masa. Dle analýzy chemického složení nutrií maso obsahuje 23,30% sušiny, 20,24 % bílkovin, 2,00 % tuku a 1,00 % minerálních látek. Ztráta masné šťávy u masa z nutrií byla 33 %. Z nutriího masa byly vyrobeny dva druhy masných výrobků – párky a měkký salám. Chemické složení experimentálních nutriích párků bylo 36,65 % sušiny, 17,79 % bílkovin, 16,35 % tuků a 2,51 % soli. Chemické složení experimentálních měkkých salámů bylo 30,04 % sušiny, 14,10 % bílkovin, 13,84 % tuků a 2,10 % soli. U výrobků byly sledovány texturní vlastnosti a barevné vlastnosti. Pevnost párků s nutriím masem stanovená metodou MORS byla u neohřátých 18,25 N. a u ohřátých 20,89 N. Pevnost u měkkých salámů byla 2,16 N. Barevné vlastnosti párků byly měřeny instrumentální metodou na řezu a povrchu. Párky se měřili v ohřátém a neohřátém stavu. Párky na řezu vykazovaly významné rozdíly (p <0,05) v barevných vlastnostech v ohřátém i neohřátém stavu. Párky na povrchu vykazovaly významné rozdíly (p <0,05) ve všech hodnotách pouze v ohřátém stavu. V neohřátém stavu došlo k významnému rozdílu (p <0,05) pouze u hodnoty jasu L*. Mezi měkkými salámy s nutriím masem a kontrolní variantou byly zjištěny významné rozdíly v barevných vlastnostech (p <0,05). Maso nutrie říční je tedy vhodné pro výrobu tepelně opracovaných masných výrobků typu měkký salám a párek bez vlivů na jakostní parametry.
|
|
|
Minující hmyz na dřevinách ve vybraných parcích v Brně a okolí
Flajzarová, Andrea
Ve třech parcích v Brně a jeho okolí (arboretum Mendelovy univerzity v Brně, arboretum Křtiny a lesopark Kalvárie v Bučovicích) byla v letech 2017 – 2018 sledována diverzita minujících motýlů na okrasných dřevinách. Cílem diplomové práce bylo zjistit druhové spektrum minujících motýlů, určit rozdíly v druhovém složení minujících motýlů na jednotlivých studijních plochách a odhadnout míru napadení hostitelských dřevin. Celkem bylo zjištěno 47 druhů minujících motýlů. Nejvíce druhů se vyskytovalo v arboretu Mendelovy univerzity (31 druhů), v arboretu Křtiny (19 druhů), nejméně v lesoparku Kalvárie (15 druhů). Nejvíce nalezených druhů náleží do čeledi vzpřímenkovití (21 druhů) a drobníčkovití (20 druhů), méně jsou zastoupeni minovníčkovití (2 druhy), bronzovníčkovití (2 druhy), předivkovití (1 druh) a pouzdrovníčkovití (1 druh). Nejvyšší početnosti dosahovaly druhy klíněnek, především Cameraria ohridella na Aesculus hippocastanum, Phyllonorycter platani na Platanus acerifolia a Phyllonorycter issikii na lípách rodu Tilia. Proti těmto druhům by měla být zacílená případná ochrana hostitelských dřevin. Nejvíce druhů minujících motýlů bylo nalezeno na dřevinách Quercus robur, Fagus sylvatica, Quercus faginea, Quercus pubescens, Carpinus betulus a Ulmus glabra.
|
|
|
Stav a perspektivy post-industriálního sídla : recyklace degradovaných krajin /
Matějka, Daniel
Disertační práce „Stav a perspektivy postindustriálního sídla“ s podtitulem „Recyklace degradovaných krajin“ se zabývá studiem postindustriálních objektů, areálů, sídel a krajiny a možnostmi jejich dalšího využití. Práce se zabývá klasifikací brownfields a následným vymezením kriterií významných pro volbu vhodné konverze postindustriálních areálů s důrazem na uplatnění krajinářské architektury jako hlavního oboru v práci vybraných konverzích uplatňovaného. Autor pro účely kategorizace a hledání forem přeměn vybírá a sestavuje katalog 61 realizovaných konverzí ve starých průmyslových oblastech v Německu, poté definuje soubor obecných doporučení pro řešení rozvoje postindustriálních areálů, potažmo postindustriální krajiny; hlavní přínosy, které nám tyto specifické krajiny přinášejí nebo mohou přinést (a to jak na úrovni kulturně-historických hodnot, rekreačního potenciálu, psychogeografického významu, tak i ekonomických možností), ale také definování rizik postindustriálních areálů (popis jejich naléhavosti a nalezení cest k eliminaci) a následně tyto závěry prověřuje na vlastních projektech konverzí postindustriálních areálů, což umožňuje závěrečné jednoznačné extrahování poznatků do výsledných doporučení. Zvláštní pozornost je v práci věnována postindustriální vegetaci a jsou definovány čtyři možné přístupy k jejímu začlenění do organismu města (ponechání, adjustace, komplementace a negace). Dále je vysoká pozornost věnována klasifikaci a možnostem konverzí železničních brownfields, klasifikaci a možnostem konverzí výsypek (odvalů, hald) a klasifikaci a možnostem konverzí velkých průmyslových areálů. Závěrečný soubor strategií pro konverzi postindustriálních krajin obsahuje 6 bodů: (1) Zabezpečení a zachování cenných industriálních staveb a ostatních postindustriálních prvků v krajině; (2) Propojení areálů s okolní krajinou a organismem města a podpora prostupnosti v postindustriálních krajinách; (3) Renaturace, řešení problému kontaminací a znečištění prostředí; (4) Zkvalitnění území, výběr atraktorů a šperků, signifikantních znaků postindustriální krajiny a jejich ochrana a rozvoj; (5) Vytvoření celoplošného konceptu rozvoje areálu nebo oblasti; (6) Podpora medializace a informovanosti o možnostech znovuoživení postindustriální krajiny. Práce si klade za cíl pomoci k záchraně odkazu průmyslové historie některých oblastí a nastínit cesty hledání smysluplného nového využití postindustriálních areálů.
|
|
|
Zahradní město
Štefková, Dominika ; Pohůnek, Jakub (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Oba bloky jsou architektonicky téměř totožné. Jejich jediný rozdíl je v odzrcadlení a změnou funkcí v parteru. Hmota bloku má čtvercový půdorys, který z venku udržuje rovnou městskou hmotu. Dovnitř bloku jsou orientovány ustupující terasy, které tak vytváří kónické atrium. Toto atrium nedodržuje čtvercový tvar nýbrž je na severojižních stranách rozšířené. Po obvodu bloku jsou umístěny byty, které spolu s nosnou konstrukcí vytváří fasádu z vnější strany. Vnitřní obvod bloku je tvořen sdílenými terasami. Tyto terasy tvoří komunikaci celé budovy. Jsou na ni napojena všechna schodiště. Terasy ustupují každé patro o 1,5m a s nimi i schodišťová ramena umístěna na východní a západní straně atria. Na severu a na jihu jsou umístěna dvě schodišťová jádra s výtahem. Půdorysné uspořádání je středově osově souměrné.
|
|
| |
|
|
Paris of Parcs and Gardens
Přidalová, Tereza ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Kalfiřtová, Eva (oponent)
Anotační list Název bakalářské práce: Paříž zahrad a parků Klíčová slova: historie, Francie, obyvatelé, parky, Paříž, současnost, zahrady, zeleň Abstrakt: Paříž, hlavní město Francie a zároveň významná evropská metropole, je doslova protkána zelení. Parky, zahrady a dokonce dva lesy jsou její neodmyslitelnou součástí již více než tři sta let. Cílem této práce je nastínit historii vzniku pařížských parků, zahrad a lesů a popsat ty nejvýznamnější a nejzajímavější z určitých historických období. Práce je rozdělená na dvě základní části. První se zaměřuje rozborem vyhlášky týkající správy a řízení veřejné zeleně, základní terminologii, aktivity spojené s pařížskými parky a zahradami, zmiňuje i nejvýznamnější osobnosti spojené se vznikem pařížských parků a zahrad. Druhá část se podrobněji zabývá sedmnácti vybranými parky, zahradami a lesy Paříže, zahrnuje i Versaillské zahrady. Kapitoly vždy obsahují historii, infrastrukturu a dekorativní prvky. Přílohy tvoří historické mapy a fotografie parků. Ve své práci jsem vycházela ze studia odborných knih a publikací, historických plánů města Paříže a vyhlášky Řízení zeleně. Dále jsem navštívila osobně všechny vybrané lokality a konzultovala jsem se správcem parku Montsouris řízení a správu parků. Také jsem navštívila Historickou knihovnu města Paříže a Národní archiv.
|
|
|
Vyhodnocení nově revitalizovaných ploch menšího rozsahu na Praze 6
Karasová, Daniela ; Jakubcová, Eva (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Poslední dobou se zvyšuje snaha o účelnější propojení nových i stávajících staveb se zelenými plochami zvláště ve městech. Lidé mění své návyky a požadují ve svém okolí kvalitnější prostředí. Aby i v městské zástavbě mohli obyvatelé větší část denního času trávit v přírodním prostředí, je třeba v obytných částech s plochou přírodních enkláv počítat.
To jsou také hlavní důvody pro vznik nových městských zelených ploch. K tomu, aby malé městské zelené plochy zlepšily životní podmínky a zvýšily atraktivnost místa, je však nezbytná i kvalita jejich uspořádání a vybavení.
Tato práce se zabývá vyhodnocením výše zmíněných ploch z hlediska různých parametrů.
Práce je rozdělena do tří částí. Každá část analyzuje jeden z vybraných parků a závěrem je provedeno porovnání. Výsledek práce hodnotí vybrané nově revitalizované plochy na Praze 6 a vyhodnocuje uživatelskou přívětivost a náročnost údržby.
|
|
|
Mezi historickým jádrem a předměstím
Likavčanová, Jana
Článek dokumentuje prostor mezi historickým jádrem a předměstím. Od 13. století do začátku 19. století na tomto místě stály městské hradby, které se postupem času vyvíjely a rozšiřovaly. Po jejich zboření tu po vzoru Vídně vznikla okružní třída, která s pásem parků a důležitými budovami měla sloužit jako promenádní. V dnešní době jsou znovuobjevovány fragmenty opevnění, jako doklad její minulosti. Okružní třída je rušnou dopravní tepnou, takže v mnoha jejích částech je pěšími málo navštěvovaná a působí opuštěně. Centrum města, stejně jako hradby, odděluje místo toho, aby se město stalo jedním organismem. Tento stav nás přímo vybízí, abychom na ni ve svých projektech upřeli pozornost. Proto byl v minulém roce uspořádán na fakultě architektury VUT v Brně mezinárodní workshop. Problematikou se zabývali v zimním semestru 2013-2014 ve svých ateliérových pracích také někteří studenti.
|
host ::
RSS.